0 komentáře

Arrowtown - zlatokopecke mestecko 1.května
Probouzime se do slunecneho, jasneho, ale mraziveho rana, coz nas po vcerejsim setkani se snehem na Ben Lomond nemuze rozhodit. Naopak, vzbuzuje to v nas ocekavani krasneho dne a ja si u snidane vzpomenu, ze dnes bych mela byt polibena pod rozkvetlym stromem, abych neuschla, ze...Najit rozkvetly strom v listopadu je dost tezke i na NZ, takze to dopadlo jak jste vy pesimisti predpokladali, nic z toho nebylo :( Takze az tu pristi rok nebudu, tak je to proto, ze Vlada neuznal ani rozkvetlou palmu jako strom a tudiz jsem uschla......
I presto, jsem s nim vyrazila na dalsi vylet, tentokrat do zlatokopeckeho mestecka Arrowtown. Jako jedno z mala to neni opustene "mesto duchu", ale snazi se tady udrzet alespon jednu ulicku puvodnich domu, renovovat je a snad i obydlovat. Zlato se tu tezilo v obdobi 1860 a dal. Pracovalo tu spousta Cinanu, kteri tu meli takovu svou enklavu. Drsne je, ze po skoncnei zlate horecky  se k Cinanum mistnaci staveli dost drsne, nelitosne, takze spousta z nich odjelo zpet do Ciny nebo jinam makat za minimalni mzdu, ti co zustali se uchytili jako farmari, nebot to puvodne v Cine delali a tomu nejvic rozumeli. Na fotkach muzete videt v jakych nuznych podminkach tady zili ( i kdyz domecky mistnaku taky nebyly nic extra).

0 komentáře

Queenstown - Ben Lomond 30.dubna
Dnes jsme meli v planu dat si vyslap na vrchol Ben Lomond, ale v noci prselo a i rano to nevypadalo uplne dobre a tak jsme s rozhodnutim cekali az do 9 hodin, kdy se vyjasnilo. Kus cesty a i casu jsme si usetrili tim, ze jsme onech 400 vyskovych metru vyjeli kabinkovou lanovkou, zde Skyline Gondola. Aby vas to nematlo, neni vubec urcena pro lyzare, je to ciste komercni zalezitost (jako ostatne cely Queenstown). Jde o to vyvezt vas nahoru, kde je luxusni restaurace s vyhledem na mesto a jezero, je zde taky bungy jumping, bobova draha, heliport a taky se odtud delaji tandemove seskoky na paraglidu. Tomu vsemu je prizpusobena cena jizdenky, kdy dole vam jednosmernou neprodaji, ale nahore uz ano :) Ze by kiwi vedeli jak se vydelava?
Od Gondoly tedy zacal nas skutecny vystup na Ben Lomond. Cekaly nas dve a pul hodinky do kopce. Po asi hodine stoupani jsme dosahli Ben Lomond sedla, kde uz byl snih a zmrzla trava a vyhlidkova lavicka s fantastickym vyhledem na okolni mlhu :)
Po dalsi hodine jsme dosahli vrcholu Ben Lomond (1750 mnm), ktery byl totalne zasnezeny a totalne obklopeny mlhou, takze se obzvlaste vyjimala okolni panoramata, kvuli kterym jsme sem lezli :) (fotky Ben Lomond)
Zpet jsme sli pres One Mile Creek, kde se najednou projevil Vlada-houbar a uplne se rozvasnil! Byl totiz v houbarskem raji! Vsude kolem nas bylo spousta hribu a nikdo je evidentne nesbiral. Takze jsme nelenili a naplnili si tasku az povrch a modlili se, aby byly ty houby opravdu jedle, coz  se ukazalo druhy den rano, kdyz jsme se ve zdravi probudili :) (fotky Houby)
Po ceste zpet z treku do kempu jsme se jeste zastavili v Kiwi Birdlife centru, kde meli mimojine zive kiwi. TAhle ikona Noveho Zelandu v divoke prirode uz moc nezije (jedine na ostrove Steward), ponevadz ji jako neletaveho ptaka vyhubily lasicky, jez sem byly importovany kvuli vyhubeni premonozenych kraliku. Na NZ totiz puvodne nezili zadni savci, proto ptaci neumeji letat,  nebot to nepotrebovali jako ochranu pred predatory. No a jelikoz Vladik porad chtel videt "kiwouse", tak tenhle park, byla jedina moznost. Prisli jsme zrovna v dobe krmeni, takze jsme to meli i s  vykladem od pecovatelky. Dozvedeli jsme se, ze kiwi je sest druhu, ze samice je vetsi nez samec, nebot ctvrtinu jeji vahy tvori vajicko, ze zerou cervi, ze kdyz se boji tak ztuhnou (coz je spatne, protoze takhle je kazdy predator najde podle cichu a chyti) a hlavne, ze to jsou nocni ptaci a ze je dost tezke je vuebc zahlidnout, nebot maji perfektni mimikry. V parku byly k videni jeste dalsi NZ ptaci, jak vidite na fotkach
Jelikoz dnes uz jsme zazili skoro opravdouvou zimu, tak jsme jeste navstivili mistni "-5°C bar" a dali si ledovy vodkovy drink! Bylo to mnamozni a studene :) (fotky Bar v mrazaku)

0 komentáře

Queenstown - Canyon Swing 29.dubna
Probouzime se v Queenstown, meste adrenalinovych sportu. Na jedne ulici pojmenovane po mistni rece Shotover jsou koncetrovany vsechny agentury zprostredkovavajici bungy jumping, rafting, jetboating, canyoning, skydiving, paragliding, parasailing a ja nevim co jeste. My jsme si vybrali Canyon Swing, zhoupnuti nad rekou Shotover ve Skippers kanonu. Jedna se o sedesatimetrovy volny pad!!! Muzete si vybrat z nekolika zpusobu skoku, jejichz obtiznost je hodnocena kalhotkami, podle toho jak moc chcete mit "nadelano v kalhotach". Napriklad muj skok popredu je jen za dvoje spodary, kdezto Vladuv pozadu je tusim za maximalnich pet! Ani se me neptejte jak jsem se citila....koneckoncu, vsechno je to na videu ;-) (a neco malo na fotkach) Musim rict, ze neni ani tak hrozne se odhodlat skocit, jako ten pocit, kdy padate a porad cekate, kdy to lano konecne zabere...............................celou tuhle dlouhou dobu jsem rvala hruzou :)) Pro Vladu, zkuseneho toho skydivera, to byla zivacka, prece jen je ze skakani s padakem zvykly na mnohem delsi volny pad. Vubec nechapu, jak me k tomu premluvil a to jsem jeste nevedela co me ceka dalsi dny ;-)

10 komentáře

Trošku větší houpačka (Aktualizovano) 29.dubna
Nedá mi to abych hned zatepla nepogratuloval kačce k jejímu odvážnému kroku do prázdna. Dnes si bez rozpaků užila 60m volného pádu následovaného elegantním zhoupnutím nad řekou. Pro anglicky mluvící je více informací tady.
Video Kacky:

Video Vlada:

Tak ještě jednou, gratuluji! :)

0 komentáře

Komentáře 29.dubna
Dnes jsem přidal možnost zadávání komentářů pro zápisky do blogu. Komentáře pro fotografie budou ještě chvíli trvat, tak prosím o trpělivost. Nečekejte od toho žádný zázrak - jako vždy, vylepšovat budu časem :)

0 komentáře

Fiordland - Milford Road 28.dubna
Jelikoz z Milford Sound vede jen jedna cesta, vyrazili jsme rano opet po Milford Road smer Te Anau, ackoliv nasim dnesnim cilem bylo mesto Queenstown. A i presto, ze celou noc opet vydatne prselo a foukalo, rano vypadalo dost nadejne! Mohli jsem tedy uskutecnit nekolik z mnoha zastavek na Milford Road.
Prvni z nich byla The Chasm. Zajimavy skalni utvar, ktery reka Cleddau vymlela do kamenu. Na parkovisti byla cedule "Nekrmete kea" - je to ten horsky papousek, ktery by se tu mel vyskytovat a je pry hrozne zvedavy a hravy a turistu se neboji. Akorat my jsme tedy na jeho pritomnost stesti nemeli :(
Dalsi kratouckou zastavkou byl viewpoint na udoli reky Hollyford. Pri pohledu na okolni horske masivy jsme s nelibosti zjistili, ze vrsky jsou od vcerejska zasnezene!
Na miste zvanem The Divide zacina jeden z Great Walks, konkretne Routeburn trek. My jsme po jeho trase sli asi hodinu, ale pak jsme se odchylili a vystoupali na Key Summit. Tento vrcholek neni sice nijak vysoky (919 mnm), ale je zajimavy tim, ze je to rozhrani pro tri reky Hollyford, Eglington a Greenstone. Na vrcholu nas kratka naucna stezka seznamila s alpskou florou - nejprve bukovy prales, pote bukova klet a uplne nahore raseliniste s jezirky. Akorat ty vyhledy a ta panoramata....jsme si museli jen domyslet, bo pres mraky nebylo videt nic :) Tuto prijemnou vychazku jsme si prodlouzili jeste kratkym sestupem na chatu Howden, ktera lezi u stejnojmenneho jezera. Zde jsme meli moznost prohlednout si, jak vypadaji chaty, jez jsou na tech vidennich trecich a kde se da prespavat. Zde bylo misto pro 28 lidi, jedna spolecenska mistnost a v ni jedny kamna, nekolik varicu, splachovaci zachody, tekouci voda.
Jak jsme se blizili k Te Anau, krajina se postupne menila. Strme rulove a granitove hory se (postupne rozestupovaly (typicky tvar ledovcoveho udoli pismene U se postupne rozsiroval) a davaly prostor bukovym lesum (ve vysich polohach roste buk stribny, nize pak buk cerveny) a pak take nekolika jezirkum, ve kterych se zrcadli protejsi hory (viz fotky Milford Road).
Pred pokracovanim do Queenstown jsme si v Te Anau udelali kratkou prestavku, doplnili zasoby a zkoukli kratky film o tomto regionu toceny jednim mistnim nadsencem z helikoptery. Nadsenec to byl takovy, ze si musel postavit i vlastni kino, aby mel kde ten svuj film promitat :)

0 komentáře

Trek: Key Summit 27.dubna
Na cestě zpět z Milford Sound do Te Anau jsme se zastavili na menší trek. No a protože jsem si před odjezdem pořídil chytrou GPS od Garminu, můžete se podívat na to, jak trasa vypadala a jaký byl její výškový profil.

0 komentáře

Fiordland - Milford Sound 27.dubna
Dnes jsme chteli brzy vstat, dokoupit neco na jidlo a vyrazit nejspodeji do 11 hodin na Kepler trek, ponevadz prvni den se jde 6 hodin. Ovsem celou noc huste prselo a bohuzel dest neustal ani rano:( A jsou tak fakt privaly vody! A poryvy vetru! V turistickem centru jsm proverili aktualni situaci - Kepler trek neni zruseny, ale aktualni pocasi, ani predpoved na dalsi dny neni nic moc - zitra uz nema sice prset, ale ma foukat 40 km/h a to budeme zrovna z exponovane casti v horach. Rozhodli jsme se tedy Kepler trek zrusit :((
A abychom uplne neprisli o zazitek z prirodnich kras teto casti ostrova nazvane Fjordlands, tak jsme se vydali do fjordu Milford alespon autem, kdyz nam to pocasi nedovolilo po svych. Sice celou dobu prselo, ale bylo nam receno, ze v Milford prsi 300 dni v roce, takze to je normalni pocasi :)
Po ceste z Te Anau do Milford Sound je spousta zastavek ci kratkych treku, ale jelikoz stale huste prsi, dost fouka a vubec je vsude kolem fakt hooooodne vody, nema smysl vystrcit nos z auta. Prvni zastavka byla na msite, kde zrovna uklizeli spadly strom, kvuli kteremu byla cesta vcera zavrena. O kus dal se tvori kolona, nebot se prave dokoncuji dalsi uklidove prace na silnici. Kdyz prejizdime jeden z uzouckych mostu a vedle buraci mensi vodopad a vsude z okolnich strmych skal se vali obrovske proudy vody v podobe docasnych vodopadu, je nam jasne, proc je cesta obcas zavrena.
Jeste nas potkalo kratke cekani pred jednosmernym tunelem Homer - stavbu diky niz existuje silnicni doprava do fjordu. Kdyby se tech 200 nezamestnanych nesnazilo tech 30 let prokutat tu obrovskou skalu, nikdy by do Milford neprijelo zadne auto, zadny autobus. Jediny pristup do te doby byl bud po mori nebo tri dny pres hory.
Kratce na to, co jsme dorazili do Milford, zacinala plavba po fjordu (kvuli silnemu vetru byla malem taky zrusena!). Plavba po 15 km dlouhem fjordu trva dve hodiny a je na ni nekolik zajimavych mist:
  • dva stale vodopady - LAdy Bowen Falls (166 m), Stirling Falls (155 m)
  • jeden nestaly vodopad - Fairly Falls - objevi se po vydatnem desti a pak po peti dnech zmizi. Jeli jsme az skoro na dotek k nemu!
  • Lion Mountain - skala, co vypada jako lezici lev
  • Copper Point - skala, kde je naleziste medi, ale nesmi se tu tezit nebot jsme v narodnim parku
  • Seal Rock (tuleni skala) - a na ni byl dokonce jeden tulen!!!
  • Dale Point - nejhlubsi misto fjordu 538 m, v ostatnich castech fjordu je hloubka kolem 300 m
  • Mitre Peak - vrchol, jenz vzhledem pripomina takovou tu cepicku mnicha se dvema ruzky a jez je se svymi 1692 metry jedna z nejvyssich hor rostoucich primo z morskeho dna
  • Podmorska observator - na tu jsme se moc tesili, ale bohuzel byla kvuli pocsi zavrena :( Maji tam byt k videni ruzne koraly a jine morske potvurky, ktere se normalne nachazi v mnohem vetsi hloubce
  • zajimave je taky sledovat misto, kde se micha sladka (zelenohneda) voda z pevniny se slanou (zelenomodrou) vodou z more
  • misto, kde Maori tezili poutahu (greenstone=nefrit)
Milford fjord je jeden ze 14 fjordu v regionu Fjordlands a patri mezi jedno z nejkrasnejsich mist na svete a rozhodne mezi jedno z nejnavstevovanejsich na Novem Zelandu (fotky Milford Sound)
Kdybyste si chteli osvezit, co presne je "fjord", tak je to vlastne zaliv s urcitymi specifiky - viz Wikipedia fjord

0 komentáře

Fiordland - Te Anau, Manapouri 26.dubna
Do mesta Te Anau na zapadnim pobrezi jsme se potrebovali premistit tak rychle proto, ze jsme zde meli zaplaceny Milford trek, tridenni prechod hor do fjordu Milford. Tento trek je jeden z nejznamejsich Great Walks, ktery na NZ maji. Je velice obliben hlavne mezi Novozelandany, nebot ma pro ne historickou hodnotu - vede po stejne trase, po jake putovali uz kdysi Maori, kdyz ve fjordu kopali greenstone (nefrit).
Turisticky system je na kiwi ostrove dost promakany. Maji zde vytipovanych devet nejlepsich tras, oznacenych jako Great Walks, na ktere se musite dopredu objednat (z duvodu omezen kapacity chat na trase). V hlavni sezone, ktera konci 30.4., jsou chaty plne vybaveny kamny, varici a pod. Chteli jsme tedy do konce sezony stihnout alepson ten nejkrasnejsi trek.
Bohuzel, kdyz jsme se prisli do turistickeho centra nahlasit, tak jsme zjistili, ze kvuli vydatnym dvoudennim destum a spatne predpovedi, je trek uplne zrusen! Byli jsme hodne zklamani, ale kdyz nam ukazovali fotky turistu brodicich se po pas ve vode (a to je stav, kdy je to jeste pruchodne, takze ted to na trase bylo mnohem horsi!!!), tak jsme usoudili, ze tohle nas mrzet nemusi. Na kiwi jsou totiz reky vetsinou vicemene bez brehu, maji vzdy nekolik meandrujicich ramen, takze kdyz prijde vetsi dest, rozleji se do krajiny a jsou z toho zaplavy.
Alterntivne jsme se prihlasili na Kepler trek, ktery prvni den vede po vychodni strane hor, kde tolik neprsi a nejde se tak dlouho nizinou podel reky. Predpoved na dalsi dny uz byla celkem v pohode, tka uvidime.
Najednou jsme meli cely den volny, tak jsme pohotove vyrazili do blizkeho Manapouri a zde si dali alespon maly trihodinovy Circle trek s vyhlidkou na jezero. Cesta vedla tropickym pralesem, plnym kapradin, lisejniku, trochou blaticka, spoustou spadlych trouchnivejicich stromu......
Po ceste zpet jsme si udelali malou naucnou zastavku ve Wildlife centru, kde byli k videni endemicke druhy ptaku, zijicich vyhradne na NZ. Mezi ne patri takahe (velky neletavy modrozelenocerny ptak), horsky papousek kea, NZ lesni holub a dalsi (viz fotky Trek v Manapouri ).

0 komentáře

Prejezd pres Dunedin do Te Anau 25.dubna
Jen co jsme si vyzvedli naseho kampu, nakoupili zasoby, tak jsme vyrazili na cestu smer jih. Ridicem vypravy byl jednoznacne zvolen Vlada, nebot ma osmilete zkusenosti s rizenim vlevo (i kdyz jen na motorce). Ironicky, nebot v Cechach se rizeni vyhyba jak muze :) Ja jsem se zatim pasovala do role navigatora, na rizeni si snad troufnu pozdeji taky.
Nase prvni kilometry vedly podel pobrezi Pacifiku celkem rovinatou krajinou plnou neskutecne velkych stad ovci, alpak a dokonce jelenu. Puvodne jsme chteli jeste ten den dojet do Dunedinu (asi 400 km) tak, abychom stihli pri soumraku pozorovat tucnaky jak se vraci do svych hnizd na plazi. Bohuzel jsme se s odjezdem z Christchurch dost opozdili a pri maximalni povolene rychlosti mimo obce 100 km, jsme tepve v 5 byli na prvni zastavce, na Moeraki Boulders. Jedna se o pravidelne kulate balvany, ktere lezi na plazi. Jsou dost velke na to, aby si je lidi ukradli, nebot v prumeru meri az 2 metry. Vznikly tak, ze se kolem pevneho jadra z uhlikovych ci vapencovych krystalu nabalovaly mineraly, to vse asi tak pred 60 miliony let.
Dunedinem jsme projizdeli jiz za tmy a mirili jsme na prilehly poloostrov Otago, kde jsme stravili nasi prvni noc v campervanu.
Polostrov Otago je prirodni rezervace, kde je jednak jedina nemorska kolonie albatrosa kralovskeho a kde je mozne pozorovat tulene a tucnaky. Tak albatrosa i tulene jsme videli, ale toho tucnaka furt ne :((
A jelikoz bylo krasne, tak jsme se rozhodli hon na tucnaka jeste neukoncit a vydali jsme se za nim az na pobrezi Catlins, konkretne na Kaka Point a Nugget Point. Bohuzel nase zklamani z nepritomnosti tucnaku pokracovalo i tady :(( Jak Vlada konstatoval "ani ploutvicka". Pravda, prece jen jsme videli nekolik malych tulenich dorostencu (asi spis batolat), jak se rochni v takovem malem prirodnim bazenku, chraneni utesy ze vsech stran. Pry se jednalo o Elephant Seals.
Do mesta Te Anau na zapadnim pobrezi jsme dorazili opet za tmy. Za dva dny mame najeto vice nez 800 km! (fotky)
Přejít na stránku: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Kde se právě nacházím

flag
Česká Republika

nejnovější zápisky

nejnovější fotky

  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě

nejnovější komentáře

translate page