0 komentáře

Izrael pod vodou i nad 30.září

Izrael je jednou ze zemí, o které jsem si nikdy nemyslel, že uvidím. Historie náboženství mě moc nezajímá, zbraně a vojáky nemám rád a o potápění v té oblasti jsem nikdy ani neslyšel. Pak se tam ale přesunul Ondřej s rodinou, já si z neznámého důvodu pořídil rEvo rebreather a tak nezbylo než vyrazit. Původní plán byl potápět se v Eilatu, zajet do Jordánska do Petry a ve zbylém čase zkouknout i nějakou tu památku v Izraeli. No, jak už to tak bývá, plány se malinko změnily, ale kdo by si stěžoval :)

Předně k potápění. Na rEvu  jsem se potápěl naposledy před pěti lety a neplánoval k rebreatheru návrat. Je to hezké, ale náročné na provoz a údržbu, velice nepraktické na cestování a má smysl ho mít jenom když je hodně příležitostí ho potápět. No jo, pak se ale udály věci (více infa v létě 2018 :) a Ondřej mě zlomil k nákupu. To ale znamenalo někde začít trénovat – tudíž cesta za Ondřejem. Po příjezdu jsme strávili příjemný večer sestavováním a přípravou mého monstra – nastaly i chvíle, kdy Ondřej čistil kartáčkem o-kroužky nad záchodovou mísou (nekecám :). Po přípravě jsme k mírnému zděšení ochranky naběhli s naší výbavou do společného domovního bazénu a já zase po dlouhé době ochutnal rozkoš dýchání recyklovaného vzduchu. K mému velkému překvapení jsem toho zase tolik nezapomněl.

Úžasná Ondřejova manželka se uvolila pár dní pohlídat malou a my tak mohli vyrazit na pánskou jízdu do Eilatu za potápěním. Množství vybavení předčilo i moje nejhorší představy. Ještě, že Ondřej má minivan. Jak tohle v létě nacpeme do letadla opravdu netuším… V Eilatu jsme bydleli v parádním AirBnB u přátelského dědy a potápěli se s Palamida dive.  První den jsme dali přes 3h pod vodou a druhý den podobně. Poslední den jsem já už bohužel ochořel a tak musel pod vodu Ondřej s kamarádem beze mne – samozřejmě ten den viděli 3 delfíny… Ach jo! No ale celkově si rEvo docela pochvaluji, teď už jenom mít víc příležitostí k potápění na něm :) Pouze na okraj zmíním, že v Eilatu jsme byli na židovský nový rok, který poznáte podle toho, že celých 24hodin se doslova celé země zastaví – auta, letadla, obchody, automatické pračky (elektřinu kupodivu nevypnuli) a silnice pro jednou místo aut okupují děti na kolech.

No a co památky a cestování kolem? Cestou z Eilatu jsme se zastavili u mrtvého moře, což byla paráda – téměř doslova sedět na vodě je opravdu zážitek a slané opravdu je (vyzkoušeno :). Pak jsme s Ondřejem a malou Abinkou probrouzdali Jaffa, Jeruzalém, udělali si výlet do Caesarea, atd. – takže jsem památkám neutek a mám teď daleko lepší představu o skutečném utrpení Ježíše :) Z Tel Avivu mě nejvíc zaujala pláž, protože je plná krásných mladých lidí a v mém pokročilém věku je radost se na to koukat :) A nakonec i na tu bezpečnost došlo – při odletu jsem díky razítkům v pase absolvoval detailní pohovor o mých cestách (hlavně Indonésie zaujala – muslimové…) a následně strávil hodinu u rentgenu, kdy holčina hadříčkem otírala každou součástku foťáku od Pepouška (a že jich bylo). No, letadlo jsem stihl, takže všechno dobré :)

(žádné komentáře zatím nebyly napsány)

Kde se právě nacházím

flag
Indonézie

nejnovější zápisky

nejnovější fotky

  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě
  • Přehrát album na místě

nejnovější komentáře

translate page