Sihanoukville je pár set kilometrů na jiho-východ od Siem Reap. Originálně jsem myslel, že budeme muset najít autobus do Phnom Penh a z něj pak přestoupit na další do Sihanoukville. V hostelu jsme ale na tabuli objevili poznámku o přímém nočním spoji – odjezd v 8 večer a cesta cca 10 hodin (cena 18 dolarů). Po zkušennosti s luxusními nočními přejezdy co jsme zažili v Guatemale jsem zajásal a těšil se na pohodlnou noc. Po nástupu do autobusu nás ale čekal mírný šok. Byl to asi původně zcela standardní autobus, ve kterém někdo šel, vytrhal všechny sedačky a nahradil je svařenou konstrukcí. Tím vznikl systém dvojic polo-sedících paland nad sebou. My samozřejmě vyfasovali spodní řadu. Teď už aspoň vím, jak se cítí králící v králíkárně :)

Po noci plné výmolů, divokého předjíždění a troubení jsme v 5 ráno dorazili do Sihanoukville. Skočili jsme do tuk-tuku a nechali se dovézt k Golden Lion Circle (kruhák se zlatým lvem uprostřed :), kde sídlí The Dive Shop. Na webu jsem našel, že se s nima dá nejen potápět, ale že umí i zajistit ubytování na ostrově Koh Rong. Dvě hodiny jsme museli počkat (k velké radosti místních komárů, kteří se na nás museli těšit celý rok) než se někdo objevil jenom abychom se dozvěděli, že zajistit teď nic nemohou a v podstatě nic neví. Přímý odjezd na Koh Rong jsme odpískali a místo toho šli hledat ubytko.

Nedaleko je Panda Guest House, co jsem měl vytipovaný z webu. To se ukázalo jako štastná volba – nejen, že jsme se ubytovali, ale Patrik co mu to patří nás ještě doporučil vedle k Island Divers. Ti mají základnu na ostrově Koh Rong Samloem, což je meší brácha Koh Rong a je téměř bez turistů. Zamluvili jsme si 3 noci v Sunset Bungallow – chatka hned u moře vedle vesničky, elektrika jen od pár hodin večer, prostě pohoda. Popis pobytu a potápění je v samostatném článku.

Po třech dnech jsme se vrátili do Sihanoukville, kde nás čekaly 2 dny na pláži okořeněné událostí, ze které jsou z nějakého mně neznámého důvodu Kambodžani úplně hotoví – Čínský nový rok. Asi s nimi mají společného víc než jsem tušil :) Každopádně to znamenalo nátřesk všude a záminku zdvojnásobit ceny (asi tak jako silvestr u nás na horách). My si slunění na pláži užili relativně nerušeně. Při odlivu jsme na pláži narazili na největší medůzu, co jsem kdy viděl – musela mít určitě minimálně půl metru v průměru. Já se těšil, že si i zase po roce zkusím kite-boarding, ale buď foukalo málo nebo pro změnu ze špatného směru... Kite-boarding je snad ještě horší sport na počasí než paragliding! Tím jsme ukončili náš pobyt u moře a v pondělí vyrazili minibusem do Kampotu.