Alice Springs - je na australské poměry větší mestečko uprostřed outbacku, kde jsme se konečně setkali s opravdovými domorodci - nebo aspoň já jsem si je tak představoval. Po přijezdu jsme vyrazili do Desert Parku, kde jsou k vidění ukázky rostlin a zvířectva z různých typů prostředí - pouště, mokřadů, atd. Kačka a sestra byly nadšené a obdivovaly kytičky. Pro mě bylo víc zajímavé reptile center. Podrželi jsme si ještěrky, hady, pohladili varana a navíc tam mají bazének s mořským krokodýlem. Moje sestra neodolala a hned z kraje dovolené zakoupila didgeridoo a to i přesto, že ženy na ně dle domorodýcch tradic hrát nesmějí. Navíc mi nevěřila, že pro správnou techniku se je potřeba naučit vydechovat pusou a nadechovat nosem zároveň - jedině tak je možné zajistit kontinuální zvuk. Jo a taky jsme si tady půjčili camper pro naší další cestu - tentokrát to byl luxusní Voyager od Britz.
Uluru - je také znám jako Ayers Rock, cca 500km JZ od Alice Springs. Je to největší monolit na světě - pod monolitem si představte šutr v jednom kuse. Člověk by si řekl, proč se vláčet několik tisíc kilometrů za kusem kamene, ale opravdu to stojí za to. Viděli jsme ho za svítání i při západu slunce a je to nádherné. Magicky mění barvy. Navíc jsme se dostali i nahoru - domorodci cestu rádi zavírají kvůli počasí (moc horko, moc fouká, moc cokoliv) - hlavním důvodem ale je, že jejich bohové nemají rádi, když jim tam běloši chodí po hlavě. Prý se dokonce uvažuje, že by výstup na Uluru úplně zakázali. V průvodci strašili jak náročný výstup to je, ale ve skutečnosti je to docela v pohodě. Prvních 50m je prudkých, ale pak už je to v podstatě rovinka. Druhý den jsme vyrazili na Kata Tjuta (The Olgas), což býval taky monolit, velikost zhruba 10x Uluru, ale dávno se rozpadl na řadu menších. Prošli jsme si tam trek údolím větru - název nelže :)
King's canyon - 200m na sever od Uluru. Kolem celého kaňou vede po jeho okraji trek. Ten má několik odboček k různým vyhlídkám, které rozhodně stojí za to. Navíc je to jedno z mála míst v Austrálii, kde není vše oploceno zakázáno. Mohli jsme se tak dostat na úplné okraje kaňonu, podívat se dolů a pohrát s myšlenkou jaké by to asi bylo si skočit :) Blízko začátku kaňonu je navíc "božská zahrada", kde je pár jezírek s vodou a kolem spousta zeleně. Zústali jsme i na západ slunce, ale já osobně jsem v tom nic tak magického nenašel.
Katherine Gorge - tohle byla dlouhá cesta z Alice Springs. 1200km na sever a po cestě v podstatě nic k vidění. Zastavili jsme se ve Wicliff Well, což je australské centrum UFO - ve skutečnosti je to benzínka s kempem a 100 druhy piva, což pravděpodobně vysvětluje proč tu lidi vidí létající talíře :) Druhá zastávka po cestě byly Devil's Marbles, což jsou různě nakupené balvany uprostřed ničeho. Nikdo neví jak vznikly. Mě nejvíc naštvalo, že jsme nenašli ten specifický jeden, co je vyfocený na našem průvodci. Takže dál, Katherine - je to relativně velká řeka (něco jako Vltava v Praze), což je po pár dní v poušti docela příjemná změna. První den jsme se "chytře" rozhodli vyrazit na nejdelší trek co vede k třetímu údolí (10km jedním směrem). Bylo vedro, prašná cesta, kolem pár suchých stromů a na konci konečně řeka na vykoupání. Takže jsme se tam 2 hodiny plácali ve vodě ve sladké nevědomosti, že kolem nás jsou všude krokodýli :) Druhý den jsme si půjčili kajaky a vyrazili proti proudu. No a kam jsme po velké námaze dopádlovali? Samozřejmě do třetího údolí :) Cestou jsme narazili na cedule na plážičkách "nelézt, krokodýlí hnízda" a pak jsme i dva krokodýli našli. Jeden na nás pěkně syčel :)
Kakadu - je největší a nejznámější národní park Austrálie. Mírným problémem pro běžného turistu je fakt, že na většinu lepších míst se jde dostat jenom s terením autem s náhonem na všechny čtyři kola (4WD), což rozhodně nebyl případ našeho karavanu. Zdaleka to nejlepší co jsme tam viděli a zažili bylo Animal Track Safari. Je to odpoledne strávené s lokálním průvodcem, který nás protáhnul skrz místa v mokřadu, kde jsme mohli vidět krokodýly, bůvoly a miliony ptáků. Průvodce opravdu věděl co dělá - ukazoval nám různé "bush tucker", což je termín který zastřešuje "cokoliv v buši, co lze jíst" - různí mravenci, červíci, rostlinky, atd. Součástí safari byla i večeře při západu slunce. K té měl připravenou mraženou husu a dvě ryby. Po příjezdu delegoval dvě turistky, aby husu oškubaly - byl to docela legrační pohled :) Mezi tím v ohništi připravil žhavé uhlí a pak hezky po domorodém způsobu obojí v popelu upekl. Zvládl takhle i chleba a brambory. Co mám povídat, byla to mňamka. Kdyby nás u toho nesvačily armády komárů. Dál jsme v Kakadu prošli pár treků, mrkli na ptáky a na cestě dál jsme se zastavili na skákajících krokodýlech.
Lichfield National Park - 350km na západ od Kakadu. Podle některých je Lichfield v mnoha ohledech lepší než Kakadu a hlavně víc dostupný pro lidi bez aut do terénu. Já osobně bych je takhe nesrovnával. Kakadu je hodně o ptácích, buši a přírodě jako takové. Lichfield je zase úžasný s vodopády a jezírky na koupání a navíc tam jsou i obrovská termitiště. Takže mně se líbily oba :) Mimochodem, jsou tady i tzv. magnetické termitiště - jsou relativně plochá a orientovaná jedním směrem. Nejvíc mi připomínaly velké pohřebiště. Oficiální teorie je, že jsou orientovaná tak, aby byly minimálně vystavené nějvětšímu slunci.
Darwin - naše poslední zastávka na cestě po Austrálii. Centrum Darwinu je malinkaté - celé jsme ho prošli za 30 minut. Vyrazili jsme do Crocodilus park, což je kombinace zoo a krokodýlí farmy. Tady se mi líbilo. Půjčili mi klacek s provázkem, na konec přivázali kus slepice a já jsem pak terorizoval krokodýly. Je legrace je vidět skákat pro kus kuřete a pak je nejvíc naštve, když ho chytí, začnou přežvykovat a v nejlepším jim ho zase seberu :) Večer jsme vyrazili do deck-chair cinema na australský film "The Tracker" - holky z něj byly nadšené, ale mě zase tolik nezaujal - trošku mi to připomínalo ruské filmy s dlouhými pohledy. Před odjezdem jsme ještě stihli s Kačkou zajít na Mindil Beach trhy - z většiny je to jídlo, ale mají tam i pár zajímavých stánků. Jeden byl obzvláště vydařený - měli tam držáky na řadící páku udělané z vycpaných klokaních koulí, peněženky ze stažených žab a dokonce i motýlka do smokingu taky ze žáby :) Stánek vedle byl "road kill cafe" - v zásadě to znamená,  že vaří vše co někdo srazí autem na silnici. Jejich moto "you kill it, we grill it" (ty to přejedeš, my to ugrilujeme) to vystihuje moc hezky. Výběr mají široký :) Úplně na konec jsme ještě zašli na nový Tarantinův film (Inglourious Basterds) a tím jsme náš pobyt uzavřeli!